Na prahu dalšího roku přicházejí mnohým z nás na mysl rozličná předsevzetí, čeho všeho bychom rádi v příštím roce dosáhli, v čem bychom rádi změnili svůj život, postavu, postoj, přístup, kde bychom rádi na objemu ubrali a kde naopak kapacitu rozšířili.
Před námi leží ještě zatím zavřená, nepopsaná kniha „2024“, kam už od dnešní půlnoci začneme zaznamenávat první slova, věty. Přitom pomalu zavíráme poslední stránku hustě popsané knihy proběhlého roku, se stránkami vzpomínek a fotografií, událostí, situací, setkávání a pocitů, jež to všechno provázely. Možná se ještě odněkud zpovzdálí ozve povědomá melodie nebo známý hlas, vytanou scény z filmu. Prožitky roku 2023 se automaticky stávají pevným základem pro scénář další řady seriálu v příštím roce. Získané cenné zkušenosti, zážitky, vjemy a pocity jsou v nás bezpečně zálohovány, přestože jsme se snažili, aby některé z nich skončily v koši.
Máme určitou představu, o čem bychom si za rok rádi v knize s nadpisem „2024“ četli, co bychom si přáli na plazmě sledovat. Nejspíš samé pěkné věci – o krásné dovolené v exotických krajích, o úspěšném výstupu na hřebeny horských velikánů, o dokonalém harmonickém vztahu, o založení šťastné rodiny, o spokojeném stáří, a hlavně jak jsme byli všichni šťastni a zdrávi.
Představme si filmový trhák s dějem, v němž není zápletka, kde chybí klíčová dramatická událost, od níž by se odvíjelo rozuzlení. Příběh bez sledu děje a událostí, jež jsou nitkami jeho osnovy. Hlavní hrdina/hrdinka by proplouvala dějem úspěšně v práci, všechno by řešila cool a s happy face. Při návratu domů by se jí vrhly do náruče spokojené děti a šťastný manžel a jejich život by tak plynul den po dni.
Kde není gradace, není ani vyvrcholení, a tak nakonec jakýpak happy end, když celý příběh je jedna dlouhá a fádní happy story? Těžko vůbec v tomto případě hovořit o hrdinské postavě, když dotyčná nemusela o nic usilovat, neměla šanci se s něčím potýkat (dnes již archaický výraz).
Skutečný život není takový, naštěstí se neustále setkáváme s výzvami, ve svízelných situacích, kdy máme šanci si otestovat, jak jsme vlastně na tom, do čeho jsme ochotni se pustit, do čeho investovat, co nám stojí za tu námahu a o co ani pohledem nezavadíme. Prostředky, které vesmír a ti tam nahoře volí jsou rozličné, jsou tam věru nápadití, že by jeden nevěřil. Často musí dojít k tělesnému diskomfortu, dokonce nezřídka až tak, že náš život visí na vlásku. Až pak si teprve člověk všimne, že se odchýlil od osnovy a styčných témat svého příběhu.
U příležitosti vstupu do nového roku si dovolím uvést několik doporučení.
1. Je dobré mít záměry, cíle a vize do budoucna. Počítejme s tím, že varianty a odchylky od střelky kompasu jsou přípustné s plus mínus …x… tolerancí (hodnotu x doplňte podle svých osobních ambic).
2. Bodu prvnímu je podle Hlavy XXII. nadřazen bod druhý. Je to vědomí, že jsem na cestě odněkud někam, a že jsem tam správně. Někdy se může zdát, že náš původní záměr se ztrácí v nedohlednu nebo že se od něho vzdalujeme, to když nám je opravdu ouvej. Ale nezoufejte, kdyby vám to chtěl někdo namluvit, nevěřte tomu, jdete správně, akorát jste objevili jinou pěšinku, která vás časem, byť trochu oklikou zavede na vaši původní trasu. Místo, kde se obě cesty stýkají, se jmenuje „aha efekt“.
3. Už jen fakt, že jste na cestě je velkým vítězstvím. Žádné konkrétní cíle ani předsevzetí nejsou tak důležité jako zůstat na cestě, pokračovat dál a neohlížet se zpátky, jak bývá přikázáno v pohádkách na cestě za osvobozením prince/princezny ze spárů zlého draka. Tímto postupem si ušetříte zklamání z nedosaženého cíle, pocity selhání a neúspěchu, deprese z vlastní neschopnosti a další mindráky, které vám svalí kládu přes cestu.
4. Seznam konkrétních cílů a předsevzetí pro další rok vyměňte za dobrodružné putování po své cestě, od značky ke značce, pěkně step by step. Bude to jednoroční improvizační seminář v platidle nesdělitelných drahocenných zkušeností (platidlo je obecně jakýkoliv obvykle užívaný prostředek směnného obchodu, praví moudrá Wi).
5. Do pětice všeho dobrého – učte se procítit a vyjadřovat vděk za každý nový zážitek, setkání, za radost i bolest, za zdraví i nemoc, za světlo i tmu, za den i noc, léto i zimu. A to každý z následujících 366 dnů, letos o den navíc.
Milí přátelé a příznivci Astroinspirace, přeji Vám rok 2024 nasycený vaší osobní spokojeností s vaším životem, ve vašem životě, s dobrým záměrem Žít a nechat žít.
Zdraví už na to přirozeně naváže, aniž bychom si museli přát „hlavně to zdravíčko“. Takhle jednoduché to je. Všimla jsem si, že dnes už se více přeje „hlavně to zdraví“, že by byla doba jinak tvrdá než v roce 2011, kdy jsem podobné zamyšlení tehdy psala, nebo jsme se my lidé změnili (s) tou dobou?
S vděčností za vaši milou pozornost,
Máša Růžičková, vaše spolucestující
Recent Comments