ve 2:06 hodin letního času, na 19°21´ Vah
Tomuto stupni Vah přísluší sabiánský symbol „Rabín, vykonávající své povinnosti“ s podvysvětlením „Schopnost čerpat sílu z tradice předků, pro inspiraci a službu svým bližním“.
Klíčová věta: ZDĚDĚNÁ MOUDROST
V Mayském orákulu je dnes v kalendáři CIMI (čteno kí mí) – odevzdání, uvolnění, smrt a transformace.
Nejprve mi dovolte krátké info o tom, že podzimní planetární konstelace, konající se v sobotu a v neděli 21. a 22. listopadu 2015 v Angel´s studiu, Wenzigova 5, Praha 2 zůstávají zatím ještě plně neobsazeny. Zajistěte si, prosím, svoji účast včas (přes kontakt), jelikož počet účastníků (v ideálním případě max. 13) je omezen tak, aby si každý, kdo bude mít zájem, mohl postavit svoji osobní konstelaci. Více na planetární konstelace.
Dnešní horoskop hýří všemi barvami podobně jako začíná podzimní příroda předvádět svoji pestrost a barevnost. V kontaktu novolunární dvojice Slunce – Luna ve Vahách s Uranem naproti v Beranu a Plutem v kvadrátu v Kozorohu se opět objevuje transformační téma. Data narození dalších adeptů postupují zvolna dál jako cestující do našlapané tramvaje.
Nyní vstupují do hry Berani, Raci, Váhy a Kozorozi (základní znamení) narození cca 9. – 13. dubna, 11. – 14. července, 13. – 17. října a 9. – 13. ledna. Na další stanici přistoupí ještě Blíženci, Panny, Střelci a Ryby (pohyblivá znamení) narození cca 25. – 30. května, 27. – 31. srpna, 26. – 30. listopadu a 23. – 29. února (příští rok je přestupný).
Stejně jako všichni další, kdo mají základní osy – Ac, Dc, Mc, Ic nebo osobní planety svého radixu na 19. – 24. stupni základních znamení nebo na 4. – 9. stupni pohyblivých znamení, případně oboje dohromady.
https://joemasonspage.files.wordpress.com/2012/02/soldier-age-4184.jpg
Naposledy jsme se setkali při zářijovém úplňku se Sluncem ve Vahách a s Lunou naproti v Beranu. Otevřelo se tak téma konfrontace „mého“ světa se světem tam venku, setkávání s druhými lidmi. Otevření poklopu nad spodní polovinou horoskopu a vstup do jiného světa a poznání, že jsou i jiní lidé než jsem já (závěr filmu Sexmise).
Nedávno jsem zaznamenala v televizi neobyčejně vtipnou reklamu, jež nebyla založena na vytváření iluzí mávnutím kouzelného proutku zářivě bílá, vyhlazené vrásky, sírové úsměvy. Šlo o jednoduchý příběh, který se skutečně odehrává kdekoli a kdykoli.
U večeře sedí matka s otcem a jejich 40i letý synek, který s obavami rodičům sděluje – mami, tati, budu se stěhovat. Táta s mámou předstírají zármutek, nicméně jim v očích hoří radostné plamínky a v následujících záběrech vidíme, jak si v supermarketu nakupují nové vybavení do svého uvolněného prostoru. Kolik jim je asi let, nelze vzhledem k vizuálním korekturám odhadnout, nicméně jednoduše spočteno minimálně 60, ale nakonec nikdy není pozdě na nový začátek…
Chlapec se jim vyhoupl do prostoru nad hlavou, do světa kontaktů s druhými lidmi, do vztahu s druhým člověkem. Trochu si protáhl Saturnský návrat ve 28 až 30i letech, ideální věk na zdravou separaci od rodiny a přijetí zodpovědnosti za sebe sama.
V dnešním novoluní se suma sumárum znovu objevuje výzva k transformaci, základní proměně a změně starých, brzdících návyků, které již ztratily v našem životě svůj význam. Je třeba jim poděkovat tak jako Loajálnímu vojákovi.
Cituji z knihy Soulcraft, autor Bill Plotkin, vyd.Maitrea:
Abyste uvolnili připoutanost ke své méně zralé identitě, budete muset změnit svůj vztah s tou svou dílčí osobností, jež vůči něčemu takovému přirozeně nejvíc vzdoruje. Dílčí osobnosti jsou soubory chování, pocitů a myšleni v psychice, které funguji vice méně samostatně.
Dílčí osobnost, o níž zde je řeč, Loajálni voják, se zformovala v době, kdy jste byli ještě velmi mladí.
Jejím posláním bylo vytvořit a uvést do praxe jakékoli strategie, nezbytné k zajištěni vašeho sociálního, psychického a fyzického přežiti. Loajálni voják je zcela jistě velmi přínosným spojencem v dětství.
Představa Loajálniho vojáka je odvozena z dozvuků druhé světové války, kdy stovky japonských námořníků a vojáků, kteří přežili ztroskotání lodi nebo pád letadla v Pacifiku, uvízli sami nebo v malých skupinkách na neobydlených nebo řídce osídlených ostrovech. Některým se podařilo přežit i navzdory extrémním podmínkám a drsné společensko – kulturní izolaci.
Několik z těchto vojáků bylo objeveno mnoho let poté, co už válka skončila – jeden dokonce pětatřicet let po ni! Nejpodivuhodnější je, že když byli nalezeni, projevovali tito muži pozoruhodnou, možná až fanatickou loajalitu své vojenské misi. Netušili, že válka skončila, a každý z nich, když byl nalezen, byl připraven se okamžitě vrátit do válečného nasazení.
Dozvěděli se samozřejmě, že už je po válce a že Japonsko prohrálo. To pro ně však bylo doslova nemyslitelné: válka nemohla skončit, protože jejich loajalita cíli byla tím, co je celé dlouhé roky drželo naživu.
Zachráněni vojáci byli i přes svou tvrdošíjnou víru ve zdiskreditovanou záležitost budování vojenské říše doma v Japonsku přivítáni s velkou cti a oslavami. Japonský národ si hluboce vážil schopnosti vojáků obětovat své osobní záležitosti ve prospěch vyššího zájmu. Jejich trvalé přijímání coby hrdinů vojákům nakonec umožnilo nalézt znovu sebe sama a produktivně se zapojit do společnosti.
Každý z nás má svou dílčí osobnost Loajálniho vojáka, odvážnou, tvůrčí a tvrdošíjnou entitu zformovanou v době, kdy jsme potřebovali poněkud drastická opatřeni k přežiti okolností svého někdy dysfunkčního dětství. Prvořadým úkolem této dílčí osobnosti bylo minimalizovat výskyt nějakého zraněni, ať už emocionálního nebo fyzického.
Přístup Loajálniho vojáka k tomuto úkolu byl a je i nadále, učinit nás malými nebo neviditelnými, potlačit většinu naší přirozené vitality, emocí, přání a divokosti, abychom mohli být dostatečně přijatelní pro své rodiče nebo jiné opatrovníky, sourozence, učitele a další lidi, vůči nám stojící v pozici autorit. konec citátu
Teď nastal čas se s ním se vší úctou a vděčností rozloučit a uvolnit ho ze služby.
Máša Růžičková
