Astroinspirace

• 21Pro

  22. prosince 2011 zimní slunovrat

  slunovrat zimní No Comments

  Slunce 0° Kozoroha v 6:30 středoevropského času

  Sabánský symbol pro 1.stupeň Kozoroha zní „Indiánský náčelník požaduje na shromážděném kmeni vůdcovskou moc“. S dalším vysvětlením „Moc a zodpovědnost, přítomná v každém uplatnění vůdcovského nároku“.

  V Mayském orákulu je dnešním symbolem MEN – modrý orel, naděje, sny a vize, třetí oko.

  Naposled jsme se sešli 10. prosince, v době úplného zatmění Luny. Právě toho dne významně potvrdil obnovu své akceschopnosti Uran a jak se dalo očekávat, začaly se dít věci mimořádného rozsahu. Celý národ prožívá odchod osobnosti Václava Havla, neoddělitelně spojeného s listopadem ´89. Mne zasáhla velká osobní ztráta přítelkyně a blízké duše Hany, autorky několika knih, která ukončila svoji pozemskou pouť 20. prosince ve věku 44 let.

  Ztráty významných osobností se rýsovaly jak před čtvrtrokem v horoskopu podzimní rovnodennosti, kdy Slunce vstupovalo do znamení Vah, tak i před půlrokem, za letního slunovratu se vstupem Slunce do Raka. Ztráty jsou i v antidemokratickém okruhu – v sobotu náhle ve vlaku zemřel na infarkt velký vůdce komunistické Severní Koreje Kim Čong-il.

  Doba je převratná jak v rámci slunovratu, tak v globálním měřítku. Ačkoli z pohledu astrologie je srovnání současnosti s obdobím hluboké hospodářské krize na konci dvacátých a začátku třicátých let minulého století zjevné již několik let, světoví ekonomové zveřejnili tento fakt teprve nedávno.

  Oproti tehdejší době však jsme ve spirále vývoje přece jen o nějakou tu otočku dál. Jsme vyspělí nejen v závratně rychlém technickém vývoji, ale máme šanci pohnout se a rozšířit své možnosti především na úrovni vědomí.

  

  Například Francouz Henri Monfort, bretharián ( z anglického breathe – dýchat), žije pouze z energie prány nezávisle na jídle. Vřele doporučuji vyhradit si tři hodiny ke sledování rozhovoru Jaroslava Duška a Henri Monforta o způsobu výživy pouze ze vzduchu a z prány, který údajně úspěšně praktikuje na zeměkouli už 30 až 40 tisíc lidí. Henri uvádí: „Jste v nádherné krajině a díváte se na západ slunce a cítíte se dobře, v tu dobu nemáte hlad, jste nakrmeni, to je pránická výživa. Vaše smysly budou vnímat nejjemnější energii života.“

  V zimním slunovratu zažíváme v nejkratších dnech nejméně denního jasu, zatímco na opačné polokouli je tomu právě naopak. V Sydney sice také prší, ale teploty tam mají kolem 27 stupňů. Dnešní noc je pro nás tou nejdelší z celého roku, a zároveň je pro nás příslibem, že noci budou ode dneška každým dnem kratší a denní jas delší. Před sebou máme příležitost jak k oslavě křesťanských svátků Vánočních a vstupu světla do našich srdcí, tak i konečně zase příchodu slunečních paprsků na naši severní polokouli.

  Přeji vám Slunce v duši a těším se na vás v novoluní na Štědrý den.

  Máša Růžičková

• 09Pro

  10. prosince 2011 úplněk a úplné zatmění Luny

  úplněk, zatmění Luny No Comments

  v 15:37 středoevropského času na 18°11´ Blíženců

  19. stupni Blíženců přísluší sabiánský symbol „Velký starý svazek, zjevující tradiční moudrost“, s dalším vysvětlením „Kontakt se všelidskou planetární Myslí, v níž je obsažena každá jednotlivá kulturní a osobní mentalita.“

  V Mayském orákulu je dnešním symbolem AKBAL – cesta do vlastního nitra, zkoumání snů, intuice, tajemství a klid.

  V úplňku kypí všechny tekutiny v těle a uvolňují se silné emoce. V těchto dnech v sobě můžeme objevit značný smysl pro drama, jelikož v dramatických situacích se můžeme ocitnout víc než je zdrávo. Netřeba připomínat, že úplňkový den je vhodný k detoxikaci a odvodňování organizmu. S Lunou v Blížencích se bude jednat zvláště o zvýšenou zátěž dýchací a nervové soustavy.

  Krom toho, že je dnes úplněk a úplně zatmění Luny, dochází navíc k efektu, který se projevuje jednou do roka a navíc už řadu let opakovaně na sklonku roku. Týká se planety Uran a jeho rychlosti pohybu. V posledních dnech se Uran zdánlivě ve svém chodu téměř zastavil a právě dnes v 8:05 ráno se opět začíná rozjíždět vpřed a znovu nabírat obrátky.

  Jako vozidlo, šplhající se do strmého kopce na plný plyn při nejnižší rychlosti, když už zbývá jen posledních pár metrů do finiše, aby se na vrcholku vozidlo přehouplo na druhou stranu a začalo se rozjíždět prakticky samovolně dolů.

  Není divu, že se nám život poslední dobou kdesi zadrhl. Uran je jedinečný génius, originální průkopník, tvůrce a objevitel nových způsobů, filozof, hledající vyšší smysl pozemského bytí, ale potřebuje svobodný pohyb. Když tam na kopci poslední uplynulé týdny téměř nehybně zcepeněl, mohli jsme pocítit jeho tlak nejvíc.

  Nejtěžší trest, který je možno Uranovi udělit, je nehybnost a trpělivost. Existují však i moudří „uranisté“, vyznačující se originálním životním postojem, nekonvenčními způsoby chování. Takového člověka rozeznáte už zdálky proto, že je „jiný“ než lidé kolem něho.

  Dílo anglického krajinného zenového sochaře Andyho Goldsworthyho

  Ráda bych vám teď nabídla zenový příběh o jednom moudrém učiteli uranistovi, jehož životní postoj nám může ukázat, jak překlenout těžší životní okamžiky, chvíle, etapy, a třeba i delší období. S přitakáním – no ano, jsem jiný, opravdu?

  Nuže tedy začněme s vyprávěním…
  Byl jednou jeden moudrý učitel, který žil v malé vesnici, kde si ho velmi vážili. Trávil čas v osamělé meditaci a vesničané ho považovali za velkého, svatého muže a přinášeli mu potravu a jiné obětiny. Každý o něm hovořil s úctou. Učitel žil prostě a bezpečně.

  Jednoho dne však jedna mladá dívka z vesnice zjistila, že je těhotná a otec jejího dítěte řekl, že odejde z vesnice pryč. Nebyl ještě připraven stát se otcem ani se postarat o ženu. Zoufalá dívka, která nevěděla na koho se obrátit, vesničanům řekla, že otcem jejího dítěte je onen moudrý učitel. Ten když se to doslechl, řekl jenom: “Opravdu?“

  Vesničané se zděsili. Jejich pocity vůči učiteli se náhle změnily. Jakmile někdo vyslovil jeho jméno, jejich tváře se zachmuřily. Mluvili o něm zle a už za ním nechodili, ani mu nenosili jídlo. Když se učitel dozvěděl, jak ho všichni odsuzují, řekl jenom: „Opravdu?“

  Pak se dítě narodilo a mladá žena je přinesla učiteli. „Nesu ti tvoje dítě“, řekla.
  „Opravdu?“ opáčil učitel, natáhl ruce a láskyplně si od ní dítě vzal.

  Několik let se o dítě pečlivě a oddaně staral. Jednoho dne se však vrátil do vesnice skutečný otec dítěte. Měl kvůli svému útěku velké výčitky svědomí a chtěl se vrátit k ženě, kterou opustil a postarat se o jejich dítě. Teprve tehdy pověděla mladá žena celé vesnici o tom, co se tehdy opravdu stalo. Potom zašla s otcem dítěte za učitelem a společně ho požádali, aby jim jejich dítě vrátil.

  „Opravdu?“ řekl učitel a dítě láskyplně jeho rodičům vrátil.

  Nyní měla celá vesnice pro učitele pouze samá slova chvály. Když o něm hovořili, jejich tváře jen zářily. Vrátili se do jeho chýše s dárky a s jídlem.
  „Opravdu?“ zeptal se učitel a s láskou přijal jejich dary.

  A to je konec příběhu. Tento velký učitel se vůbec nedal ovlivnit pomíjivými podmínkami, chválou ani hanou, přijímáním nebo ztrátou. Byl nebojácný, dokonale schopný přijmout, cokoli ho potkalo a zároveň ochotný se toho v pravou chvíli vzdát.

  Moudrý učitel se nikdy nepokoušel něco vysvětlovat, obhajovat své jednání, něčemu čelit a s někým nebo s něčím bojovat. Žil velice prostým způsobem, podle svého nejlepšího svědomí. Ponechával věci někdy do svého života přicházet a jindy odcházet, tak jak to pro něho bylo právě připraveno.

  I v tom tkví Uranovo kouzlo. Nebát se být jiný než všichni ostatní a zůstat ve své opravdovosti, jít do všech zkoušek, které před nás život klade jednu za druhou. Zkušenosti, nabyté ve zkouškách, jsou ty nejcennější a mají pro nás cenu ryzího zlata. A to se týká nejen Urana…

  Zenový příběh je přejatý z knihy Beze strachu, autorka Brenda Shoshanna.

  Předtím, než vám popřeji pokojný čas adventu, dovolím si vás upozornit na výjimečnou příležitost seznámit se se svým hlasem, objevit, kde v těle bere náš hlas svoji sílu nebo slabost, jak silně dokážeme se svým hlasem rezonovat, aniž bychom to o sobě tušili.

  To vše je možné realizovat 28 . – 29. ledna 2012 na hlasovém semináři lektorky a hlasové terapeutky Ivy Vostárkové v prostorách Českého institutu biosyntézy v Praze 6, Eliášova 21.

  Doporučuji vřele každému, kdo se ještě neúčastnil a nebo se chce účastnit znovu, pokaždé je průběh zcela jiný a neopakovatelný! Další informace přes  i.vostarkova@seznam.cz

  Přeji vám pokojný čas adventu.

  Máša Růžičková

   Next Entries »