v 19:10 hodin středoevropského času, na 28°48´ Panny
Tomuto stupni Panny přísluší sabiánský symbol „Hledač okultního vědění čte starý svitek, jenž mu osvítí mysl“ s podvysvětlením „Po krizi by měl člověk hledět znovu sladit obnovené vědomí s prvotním Zjevením Pravdy o Člověku.“
V Mayském orákulu je dnešním symbolem Caban (čteno ka ban) – zemská síla a galaktický řád, proměnlivá rezonance se světem, léčení krystalem, bílý lev, velryba.
O tom, že dnešní úplněk bude pozoruhodnou záležitostí, toho bylo na stránkách denního tisku napsáno poměrně dost. Úplněk dnes večer nastane právě ve chvíli, kdy Měsíc bude na své oběžné dráze nejblíže Zemi.
Pokud nebude výhled pokažen špatným stavem ovzduší, budeme mít příležitost spatřit Lunu mnohem větší a svítivější než kdy jindy. Poslední úplněk takto blízko Zemi nastal naposledy v březnu 1993.
Supermoon – superluna je název, který tomuto postavení Luny v úplňku dal astrolog Richard Nolle. Jeho pojem si osvojila i řada astronomů. Podle Nolleho jsou se superlunou spjaty mimořádné efekty. Každý z nás ví o spojitosti mezi „obyčejnou“ Lunou a přílivem a odlivem, o jejím vlivu nejen na zemskou gravitaci, ale také na ženský cyklus.
Superluna působí vzhledem k blízké vzdálenosti od Země daleko silněji a vyvolává, jak říká Nolle, silná zemětřesení, bouře a neobvyklé klimatické jevy.
9. března, v den, kdy lidstvo vstoupilo do poslední, deváté úrovně evoluce vědomí, zaznamenávaly globální seismografy pozoruhodné změny, které pokračovaly až do zemětřesení v Japonsku. Roku 1755, kdy jsme vstoupili do sedmé úrovně, došlo v Lisabonu k posunu zemských desek, k zemětřesení na 9.stupni Richterovy stupnice a k následné tsunami s obrovskými statisícovými ztrátami na lidských životech.
J Calleman k tomu na svém webu http://www.calleman.com/content/articles/Japan_earthquake.htm uvádí , že tyto jevy jsou nezbytným vedlejším účinkem k propojení mezi lidskými bytostmi a Zemí, a že při vstupu do další úrovně vědomí je nutná změna ve vnitřní struktuře Země, která pak rezonuje v nás.
Sám vzápětí podotýká, že podobné intelektuální úvahy neulehčí od bolesti někomu, kdo ztratil při zemětřesení své nejbližší. Nabízí však porozumět tomu, že za těmito tektonickými jevy není na straně Stvořitele špatný záměr a pro ostatní svět znamenají výzvu projevit solidaritu s japonským národem.
V těchto dnech jsem četla úryvek z mailu jedné američanky, žijící v Sendai, který psala své přítelkyni v USA. Mimo jiné píše:
…situace v Sendai je jako ze surrealistického obrazu. Jsem však požehnaná dobrými přáteli, u nichž teď bydlím. Dělí se se mnou o vodu, jídlo a topivo. Spíme s dalšími lidmi v jednom pokoji jeden vedle druhého, jíme při svíčkách a vyprávíme si příběhy. Vládne tady vřelá, hřejivá atmosféra.
Ve dne si navzájem pomáháme při odklízení zmaru a nepořádku kolem toho, co zbylo z našich příbytků. Někteří lidé sedí v autech a sledují přes navigaci zprávy, jiní stojí ve frontách na pitnou vodu. Když někomu v jeho domě teče voda, vyvěsí nahoru znamení, aby si ostatní přišli načerpat.
Lidé nechávají otevřené dveře, protože je to bezpečnější pro případ zemětřesení. Vzpomínají na doby v minulosti, kdy tomu tak bylo, kdy si lidé pomáhali navzájem.
Japonci jsou úžasní. Chodím ke zbytku svého obydlí každý den a dnes jsem zjistila, že funguje elektrický proud, tak hned píšu. Venku jsem našla jídlo a vodu. Nemám tušení, kdo to tam pro mne zanechal, ale je to tam. Starší muži v zelených kloboucích obcházejí zbytky domů a zjišťují, jestli někdo uvnitř něco nepotřebuje. Oslovují cizince a nabízejí jim pomoc. Nevidím známky strachu nebo paniky.
Existují tady zvláštní paradoxy, které vesmír naaranžoval. Někde chaos a ruiny, jinde domy, kde je pověšené vyprané prádlo a deky hozené přes šňůru. Někde lidé, čekající ve frontě na jídlo a vodu a jiní na procházce se psem. Všechno ve stejném čase.
V noci nádherné ticho, žádná auta, nikdo venku, obloha posetá spoustou hvězd. Uvědomuji si přímou osobní zkušenost, že právě teď probíhá po celém světě mimořádný vesmírný krok evoluce. Cítím, jak se moje srdce doširoka otevírá, a jak se stávám součástí něčeho, co mě mnohonásobně přesahuje….
Milí přátelé, tolik k současnosti. Za dva dny se sejdeme znovu, tentokrát nad tím, co nám přináší jarní rovnodennost.
Máša Růžičková
