Tomuto  stupni přísluší sabiánský symbol „Prst, ukazující na řádek v otevřené knize“, s podvysvětlením – učit se rozpoznávat, co z dané kultury a náboženství je důležité pro nás osobně. Jedná se o téma přizpůsobení kolektivním hodnotám.

V Mayském orákulu je dnešním symbolem Imix (čteno imíš), ze všech dvaceti symbolů první v pořadí. Je to primární vědomí, základní instinkt k přežití, Velká matka, božská výživa a podpora.

Dnešní mayský symbol dokonale souzní s horoskopem dnešního úplňku, v němž ústřední planetou, strhující na sebe veškerou pozornost, je Neptun. Neptun je v napjatých vazbách jak ke Slunci, tak i z druhé strany k Luně. Den úplňku je již sám o sobě plný napětí, jelikož Slunce a Luna, dvě základní astrologická světla – mužský pricip jang a ženský princip jin, stojí v konfrontačním postavení přímo proti sobě.

Tekutiny ve vesmíru i v živých organismech se vzdouvají doslova k prasknutí. Každý z nás si může ověřit rozdíl mezi úplňkem a novoluním. Když se řízneme do prstu v úplňku, krev teče tak, že se nedá zastavit, a naopak drobné kosmetické úpravy je možno bez větší újmy provádět za novoluní.

Ale zpět k dnešnímu tématu Neptuna a jeho širých, bezbřehých vod nevědomí, hlubokých oceánů říše fantazie a kosmické jednoty. Postavu pána všech vod, třímajícího v ruce trojzubec, zná z pohádek snad každý z nás. Neptun, který se teprve hrabe z plínek, je nekonformním umělcem, nezávislým samotářem, muzikantem nočních podniků a tančíren, nešťastně zamilovaným poetou, narkomanem, alkoholikem, bezdomovcem či obětí zneužívání.

Projde – li určitými, zpravidla nelehkými životními etapami, může se posunout o pár stupínků výš, a může to dotáhnout až na iluzionistu, reklamního grafika, malíře či uznávaného hudebníka, zahradníka, milovníka všeho živého nebo se může vydat spirituální cestou a stát se léčitelem, duchovním průvodcem či důvěryhodným terapeutem lidí, kteří se ocitli v mezní situaci, kdy se mnohdy jedná o dlouhodobé strádání nebo jde doslova o život.

Do říše Neptuna patří i postava Sedny. Zrovna dnes je asteroid Sedna v těsném přímém kontaktu s Lunou. Sedna byla podle mýtu Eskymáků z Aljašky krásnou inuitskou dívkou. Rodina, ve které vyrůstala byla tak chudá, že ji rodiče nutili ke sňatku se starším lovcem. Sedna se bránila, a tak ji její otec pod záminkou rybolovu vzal s sebou na rybářský člun. Chtěl se jí zbavit, aby měli doma o jeden krk míň. Strčil ji přes palubu do ledového moře, ale ona se stále držela okraje člunu. Otec vzal sekeru, a uťal jí prsty. Ty padaly ke dnu, a proměňovaly se v různé mořské živočichy – v tuleně, ryby a hluboko žijící mořské živočichy.

Nakonec i Sedna skončila utonulá na dně moře, kde se proměnila v mořskou bohyni. Od těch dob Inuité pečují o její vlasy, aby nepřišli o svou rybí potravu, která se jinak zamotává do jejích nečesaných vlasů. Jejich tradice říká, že na Sednino tělo dosedají všechny naše znečišťující toxiny a prohřešky vůči přírodě a živočichům. A když se pro ni zátěž stává neúnosnou, Sedna v bolesti a zármutku naříká tak dlouho, dokud k ní nepřijde místní šaman, a neošetří za rituálního obřadu její rány.

Příběh Sedny a nakonec i Neptuna pro nás dnes otevírá téma starých traumat a bolestivých míst, kousků našich těl a duší, utopených v zamrzajících vodách zdánlivého zapomnění. Právě teď si můžeme přiznat, jak těžké a strastiplné pro nás byly některé okamžiky v životě, a právě tam můžeme začít. Hojivým lektvarem je úplné, vědomé nahlédnutí a přijetí těchto míst, a posléze vytvoření nového léčivého prostoru pro lásku a pochopení. Jen tak v sobě můžeme rozehřát ledová království, místa, v nichž jsme se dosud cítili nemilováni a nepřijati svými blízkými nebo ostatními lidmi.

Přeji vám hřejivé místo v duši.

Máša Růžičková